Žáci 1. a 2. ročníku navštívili Muzeum loutek v Českém Krumlově. Před muzeem už na ně čekal téměř „pohádkový dědeček“, který děti seznámil s historií domu, kde se muzeum nachází a také jim vyprávěl o Solné stezce, která kdysi dávno vedla kolem.

Po úzkých schodech děti vyšly do 1. patra a tam se dostaly doslova do pohádkové loutkové říše známých i neznámých pohádek. Trochu si zasoutěžily, kdo pozná pohádku podle loutek. A tak všichni poznali Červenou Karkulku i s vlkem, myslivcem a babičkou, Broučky, prince Bajaju s drakem, Jeníčka a Mařenku a další postavičky.

V dalším sále na nás čekalo skutečné loutkové divadlo s velkými loutkami zvanými MARIONETY. Protože loutky byly docela těžké, tak si je nejdřív půjčila paní učitelka a zahrála dětem divadlo. Kašpárek děti pobavil, princezna zazpívala písničku a čert je trochu postrašil. Zájemci si mohli loutky také vyzkoušet, ale ten, kdo se nebál, vystoupal na půdu, kde čekaly obrovské loutky – např. Černokněžník, velikánský drak, princ...

Ale protože se někdo bál obrovské čarodějné jeskyně s lidskou lebkou a netopýry, šli jsme raději rychle dolů.  Po prohlídce jsme poděkovali a odešli na náměstí, kam měli dorazit naši starší spolužáci. A protože nám vyhládlo, dali jsme si svačinku.

V tentýž den vyjeli na exkurzi do Českého Krumlova i starší žáci, ti navštívili výstavu kopií korunovačních klenotů.

Průvodce nás nejdříve seznámil se životem Karla IV., mohli jsme si prohlédnout jeho sochu, která stojí na Karlově mostě a model Karlštejna. Poté nám vyprávěl o životě v době Karla IV. a ukázal nám různé zbraně. V další místnosti byly vystaveny kopie korunovačních klenot – koruna, žezlo a jablko. Dozvěděli jsme se něco o historii klenotů, výrobě kopií i o tom, z čeho jsou vyrobeny a čím jsou ozdobeny. Na závěr jsme si mohli prohlédnout dobové oblečení a pohladit pro štěstí popravčí meč.

Když jsme si nakoupili suvenýry, vyrazili jsme zpět na náměstí. Po cestě jsme potkali skupinku amerických turistů s českou průvodkyní. Žáci si mohli procvičit své znalosti angličtiny a na oplátku zazpívali turistům dvě písničky, jednu českou a druhou anglickou. Na závěr jsme se všichni spolu vyfotili. Na náměstí se k nám připojila druhá skupina, dali jsme si krátkou svačinu a vyrazili jsme zpět k autobusu. Po cestě si žáci mohli koupit zmrzlinu nebo trdelník a tak příjemně zakončit exkurzi.

Po návratu měli žáci 4. a 5. ročníku za úkol napsat, co je na exkurzi zaujalo a co se jim líbilo:

„Byli jsme na exkurzi korunovačních klenotů. Nejvíce mě zaujali středověké zbraně – palcát a dýka. Byla tam socha Karla IV. I oblek krále. Samozřejmě nesměla chybět replika Koruny, jablka a žezlo. Byl tam popsán život Karla IV. Od malého dítěte až po vládce několika zemí. Je tam i meč kata. Kdo sáhne na meč kata, tak bude mít rok štěstí. Ale kdo si dá na hlavu korunu, tak za rok zemře. Po exkurzi jsme šli na zmrzlinu nebo trdelník a jeli jsme zpátky.“ (D. Bachcevanidis, 5.roč.)

„Byli jsme na korunovačních klenotech v Českém Krumlově. Jako první nám ukazovali zbraně, palcát, rukavice, kopí atd. Pak jsme si povídali o Karlovi IV., že měl čtyři manželky, v 7 letech byl v domácím vězení, že to byl diplomat, císař, král a rytíř. Pak jsme viděli hrad Karlštejn. Potom jsme si povídali o korunovačních klenotech. Pak jsme se šli podívat na korunu, žezlo a jablko. A potom na boty, oděv a meč, který jsme měli pohladit. Na konec jsme si koupili korunku, pohled a magnetku. A pak jsme šli na zmrzlinu.“ (D. Šemro, 5. roč.)

„Nejvíce se mi líbily zbraně, model hradu Karlštejn, meč štěstí a korunovační klenoty. Ze zbraní tam byly různé meče, brnění na ruce, kuše, řemdychy a kopí. Potom jsme si prošli život Karka IV. - jaké měl ženy, jaké děti, jak ho přejmenovali z Václava na Karla, jaké měj v životě štěstí, jak založil Prahu a Karlštejn. Když byl Karel IV. už starý, tak si zlomil nohu a jak ležel, tak dostal zápal plic a na ten zemřel. Potom jsme se dozvěděli, že klenoty mají kletbu, že když si je někdo nasadí, tak bude mít neštěstí. Pak jsme vstoupili do druhé místnosti a tam byly korunovační klenoty, které byly ozdobeny perlami, safíry, rubíny a spinely. Pak tam byly královské šaty. Potom jsme vstoupili do třetí místnosti, kde byly šaty a popravčí meč, který, když jsme pohladili, tak řekl: „Buď požehnán.“ (J. Talíř, 5. roč.)

„Byli jsme na prohlídce korunovačních klenotů. Bylo to o Karlovi IV. Provázel nás nějaký pán. Dozvěděli jsme se spoustu nových věcí o historii. Viděli jsme královskou korunu a žezlo a taky jablko. Umřel na zápal plic ve věku 62 let, měl 4 manželky. Byl tam meč, který přinášel štěstí a já jsem si ho pohladila a on řekl Buď požehnán. Potkali jsme Američany. Byli to důchodci a chtěli se s námi vyfotit, tak jsme se s nimi vyfotili do kroniky a zpívali jsme Head And Shoulders a Holka modrooká." ( A. Bohdalová, 4. roč.)

„Co si pamatuji... Karel IV. měl 4 ženy a měl 12 dětí. Karel IV. měl mnoho zranění např. Zlomené žebro, zlomená noha atd. A zemřel v 62 letech na zápal plic, protože v té době nebyla antibiotika. A do sedmi let měl domácí vězení. Ten, kdo se opovážil přiblížit se ke katovi a pohladit si jeho meč, měl celý rok štěstí. Nám všem řekl meč Boď požehnán.“